Nová tvář Areálu výtvarných řemesel

realizace_Sazeckska_foto_zdroj_Archide (1)

Šibeniční termíny, náročné nároky budoucího nájemce i nevyzpytatelná původní konstrukce z doby socialismu … jsou jen některé z peripetií, které doprovázejí rekonstrukci objektu v Sazečské ulici v Praze, která funguje již od konce 70. let pod názvem Areál uměleckých řemesel. Zúčastněným subjektům se nakonec podařilo zabránit překážkám, spojeným především s glazováním okenních prvků, a dát zcela novému prostoru tváři.

Prosklený výhled do všech stran Za uplynulý rok navrhl, dekontaminoval, zrealizoval a zkolaudoval celý areál a pod hrozbou přísného finančního postižení předal jeho budoucím nájemníkům včas … před touto nepružnou výzvou stála architektonická kancelář Archide CZ a generální dodavatel stavby Vlastimil Zelený . “Počátkem jsme se domnívali, že půjde o běžnou rekonstrukci průmyslového objektu velkého rozsahu. Po prvních prohlídkách areálu, hlavního výrobního objektu a přidružených provozů se ukázalo, že všechno rozhodně nebude tak jednoduché, jak se zdálo na první pohled, “popisuje Ing. oblouk. Jan Rauš, autor návrhu domu a jednatel společnosti Archide CZ. Obzvláště obtížný úkol pak měl hlavně dodavatel oken, který měl téměř “přes noc” vyrobit více než 2 000 m 2 oken a dveře z plastových a hliníkových profilů s rozměry na hranici řezitelnosti. “V prvních okamžicích nebylo vůbec jasné, zda se nám podaří najít takového dodavatele, který po seznámení s termíny a podmínkami na stavbě zablokuje a zvládne zakázku včas a vyrábí a instaluje požadovanou kvalitu,” říká Ing. oblouk. Jan Rauš. Nakonec ale uspěli a dodavatele našli společnost DAFE-PLAST z Polné u Jihlavy, která patří k nejvýznamnějším výrobcům plastových a hliníkových oken na českém trhu.

Rekonstrukce hlavní budovy areálu byla navržena tak, aby pomocí kombinace okenních prvků a fasádního systému došlo k vytvoření jedinečného průhledného výhledu. Jelikož se jednalo o původní konstrukci z období socialismu se stavební tolerancí, která z každého nového okna vytvořila víceméně jedinečný originál, obzvláště pečlivá pozornost měla být věnována položkám okenních prvků. “V rámci řešení rekonstrukce monolitických staveb s průběžnými pásy oken usazenými před nosnými sloupy bylo nutné vzít v úvahu rozměry oken a jejich spojitost s existující konstrukci. Současně bylo nutné sladit okenní prvky v jednotlivých patrech tak, aby se na sebe vertikálně i horizontálně spojily, “ říká Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel společnosti DAFE-PLAST, a pokračuje:“Vzhledem k tomu, že okna byla v jednom pásu přes 48 metrů dlouhá s hmotností jednotlivých prvků až 140 kg, bylo důležité především správně navrhnout statiku prvků.”

 

Usazení skla na hranici proveditelnosti

Nejenom ve vyšších podlažích, ale i v přízemí měla řešení prosklených prvků na starosti společnosti DAFE-PLAST. “V přízemí objektu jsme řešili prosklené stěny z hliníkového systému AWS 75.SI, které jsme na jižní straně osadili venkovními žaluziemi. Do obvodového pláště jsme v přízemí zabudovali také vstupní čtyřkomorový automatický karusel, na který se přímo spojují dvoukřídlé dveře systému Schüco ADS 75 SI +, “ uvádí Ing. Miroslav Culka dodává: “Plášť jsme dále osadili i jednokřídlými hliníkovými dveřmi otvíravými ven. Samotná montáž prvků okna začala vždy od středu a pokračovala tak, aby byla zajištěna spojitost prvků v patrech.“Většina otvorů byla vyplněna plastovými okny Progress ALU s hliníkovou obložkou. Pouze krajní pole u čela objektu v druhém až šestém podlaží byla osazena hliníkovým systémem Schüco, konkrétně Schüco fasádním systémem FW50 + .1 a navazujícím hliníkovým otvíravě-sklopným oknem se skleněným zábradlím, “ informuje Ing. Miroslav Culka. Právě zhotovení téměř tunelu vážících skel o úctyhodných rozměrech 4 046 x 2 506 mm do hliníkových konstrukcí stalo jedním z nejtěžších úkolů celé rekonstrukce. “Původně navrhované řešení pomocí jeřábu a vakuových přísavek jsme byli nuceni upustit, protože přitažení skla k hliníkové fasádě pomocí pomocných lan by způsobilo deformování okrajů horní hrany zateplení a venkovních boxů shadow,” říká Ing. Miroslav Culka a pokračuje:“Navrhli jsme proto zasklívání speciálně upraveným vahadlem a vakuovým sušičem, který při zasklívání držel ve svislé poloze a umožnil nám tak s vysokou přesností skla do otvoru osadit.” Tato varianta byla však velmi riziková, protože při náhlém nárazovém větru mohlo dojít k rotaci skla, nárazu do lešení a jeho následného pádu.

I přes některé nečekané výzvy a peripetie se podařilo zrekonstrukci objektu v zadaném termínu úspěšně dokončit. Areál výtvarných řemesel tak získal zcela novou moderní podobu, která mu umožní úspěšně fungovat iv dalších desetiletích.


Posted in Stavba.